16.2.2007
Rozhodně není dobré psát literaturu pro peníze nebo dobrou pověst, ale psát knihy a publikovat je pro poučení všech lidí je skutečná služba Pánu. To byl názor Šríly Bhaktisidhánty Sarasvatího, který obzvláště svým žákům říkal, aby psali knihy. Ve skutečnosti upřednostňoval vydávání knih před budováním chrámů. Výstavba chrámů je určena pro běžné lidi a začátečnické oddané, ale práce pokročilých a zplnomocněných oddaných je psát knihy, vydávat je, a distribuovat je široké veřejnosti. Podle Bhaktisidhánty Sarasvatího Thákura je rozdávání literatury jako hra na mohutnou mridangu. Proto my neustále žádáme členy Mezinárodní Společnosti pro Vědomí Krišny, aby vydávali tolik knih, kolik je možné, a rozdávali je doširoka po celém světě. Tímto způsobem, následujíce ve stopách Šríly Růpy Goswámího, se člověk může stát růpanuga oddaný.
Šrí Čajtanja Čaritámrita, Madhja, 19.133 vz.
Říká se, že vykonávání oddané služby je tak dokonalé, že přináší okamžité výsledky, které mohou být ve skutečnosti přímo vnímány. Prakticky jsme se přesvědčili, že každý, kdo zpívá svatá jména Šrí Krišny (Haré Krišna, Haré Krišna, Krišna Krišna, Haré Haré, Haré Ráma, Haré Ráma, Ráma Ráma, Haré Haré) bez přestupků, pocítí transcendentální radost a velice rychle se očistí od hmotného znečištění. Když kromě toho pomůže v šíření poselství o oddané službě, nebo se přímo zapojí do takové činnosti, cítí, že dělá pokroky v duchovním životě. Tyto pokroky nezávisí na předešlém vzdělání nebo kvalifikacích. Oddaná služba je sama o sobě tak čistá, že každý, kdo se jí zúčastní, se očistí.
Bhagavad-gíta 9.2 vz.